Bojím se zklamat

nemám už sílu stromu

Zkažené větve padají do mechu

Jsem téměř nahý

Odkošatil se kmen

Rmen prorůstá

rmut zůstal

Vzpažené

jsou jen myšlenky

některé

Podají do dechu

věty zkažené

Natvrdlé holátko

hááááá- tiché…

Hořlavé výpary

o vůni smění

Hniloba musí žrát

Luxusní prach

v bláto se mění

bezhlesé Áááách…

síla už není

v kolenách

Potupně stojí

byv poražený

dítě ho tahá za rukáv

Zrcadlo, zrcadlo…

Mlč!